Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak Čína drtí Ameriku a svět 

 

 

 

 

Úvaha o Číně, která je zároveň recenzí bestselleru.

 

Na počátku devadesátých let 20. století strhávalo k sobě pozornost Japonsko, které se jako celek zdálo být šampiónem budoucnosti. Blížil se zlom století a nové století mělo být "japonské". Brzy se vývoj asijské velmoci zlomil a Japonsko se dosud plně nevzpamatovalo. Ale jeho národní důchod je nadále druhý po Spojených státech, japonské investice se usazují po světě, japonská výkonnost stojí nadále za napodobení.

 

Avšak to vše bledne před čínským ekonomickým náporem, který už déle než čtvrt století vede světovou tabulku ekonomického růstu. Nad komunistickou Čínou si lámou hlavu mnozí odborníci, nejvíce o ní píší Američané. Část jich má podivnou představu: Čína bude stále více napodobovat Ameriku a to ji povede ke zpomalení, novým problémům a zařazení se do ekonomické šedi kapitalistického světa.

 

CHINA, INC.

 

Ani kniha Teda C. Fishmana China, Inc. Jak Čína drtí Ameriku a svět*) není prostá tohoto povzdechu, ale svým záběrem je jiná. Mezi mnohými vynikla bohatstvím informací a rázem se stala bestsellerem vyhlášeným New York Times. Je psaná v podobě stovek příběhů, které pronikají k rozmanitosti čínského života. Vznikl tak nesmírně pestrý obraz, hned bílý, hned černý a hned něco mezi tím. Americký autor se přitom zamýšlí, jak se růst nové supervelmoci obráží v americké ekonomice. Jestliže v americké, o to více v evropské a pozoruhodně též v naší. Náš kosý pohled na Čínu, stále ještě poznamenaný novinářským podezřením z nového ohniska komunismu, se obrazil v obchodu s Čínou v neuvěřitelném nepoměru vývoz:dovoz = 1:100!

 

Čína je obří země, nejlidnatější na světě. Podniká ojedinělý pokus: jedna země a dva politické režimy (Hong Kong a Macao jsou už desítky let kapitalistické). Na 800 milionovém venkově by se dodnes našly pozůstatky staršího režimu. Komunistická strana Číny přeformulovala, jak chápe komunismus a otevřela se i podnikatelům (pokud pracují tvořivě a nevykořisťují své zaměstnance).

 

Pochopit Čínu není pro nikoho na Západě snadné. Není to obvyklá kapitalistická země. Do roku 1500 byla první zemí světa. Měla největší produkci na hlavu, ovládla některé technologie, každý si asi připomene papír, hedvábí, střelný prach. Po staletí se vyvíjí pod vlivem konfucianismu a taoismu, a tato prakticky uplatněná filozofie se obrazila v utváření společenských vztahů: jisté nároky na znalost a chování, úcta ke stáří, uznávání hierarchie, velebení práce, skromnost a šetrnost atp. Teprve kolonialismus odsunul Čínu z předvoje světa. Dodnes Čína strádá chudobou obcí, svévolí úředníků, korupcí mocných, ale sami komunističtí představitelé své možnosti nepřehánějí.

 

Teprve kolem roku 2050 se má Čína vyrovnat západnímu světu (a vzhledem ke své velikosti zcela nad ním převážit).

 

SEN SE MĚNÍ VE SKUTEČNOST

 

Za Mao Ce Tunga vyhlásila Čína svůj "Velký skok", ale zlomila se uprostřed. Statisíce malých pícek na železo jí měly založit velkou industrializaci a vrátit mezi světovou elitu (dostihnout Velkou Británii za 15 let). Dnes je to úplně jinak: Čína koupila mnoho licencí, poslala své lidi studovat do světa, zve si odborníky a platí draze za vyučení. Má některá vědeckotechnická prvenství: největší vodní dílo ("Tři soutěsky"), první železniční maglev na světě (plánovaný z Pekinu do Lhasy), třetí kosmonaut ve vesmíru. Co se dnes děje v čínském průmyslu, připomíná Ameriku: všechno ve velkém. Továrny vyrábějící nejmodernější stroje, elektroniku, dopravní prostředky zaměstnávají desetitisíce lidí. Vyrábějí na úrovni a s nedostižitelnou lácí.

 

Čína vyváží a prodává, také horlivě nakupuje paliva a suroviny. Má nyní největší zásobu amerických dolarů. Kdyby si zamanula, mohla by dolar znehodnotit. Ale k tomu se nechystá, dolar je hlavní čínskou valutou (v navázání domácí měny na dolar je Čína jediná). Nakupuje americké dluhopisy, američtí politici jsou spokojení, protože to nevyvrací postavení dolaru, a co bude až jejich volební období skončí, z toho je hlava nebolí. Podobně to bylo s vyrovnáním japonského přebytku (dnes má Japonsko spoustu dolarů k investování v americké ekonomice).

 

PŘÍŠTÍ SUPERVELMOC

 

Nedávno napsal ředitel německého Ústavu světové ekonomiky, že jsme dosud předpokládali, že "umíme něco, co ostatní svět nedokáže. Ale dnes nám Čína a Indie dokazují, že naše umění není tajemstvím. Zato jsme nenávratně zapomenuli, jakou váhu v životě může mít práce, jak významná je píle, skromnost, vzájemná úcta, spolupráce atd. Oni nás mohou dohnat, my je už nikoli".

 

Poslední odstavec knihy China Inc. zní civilně: Změny neobstarávají jen velkolepé státní plány a velké čínské společnosti. Přicházejí od milionů obyčejných podnikatelů, kteří někde hluboko v Číně vyrábějí, co si žádá svět.

 

Američané také vyrostli a zesílili díky podnikatelům-imigrantům, kteří přišli s málem a jejich americký sen se začal naplňoval u prodeje zboží z vagónů nebo kufrů. I většina čínských snů se začíná se skromnými prostředky. Tyhle sny se ale mohou stát nejmocnější silou na světě.

 

 

Business Spotlight, Ing.Vlach